Září

NEKŇOURÁM!!! NEKŇOURÁM!!! NEKŇOURÁM!!! PŘESTALA JSEM KŇOURAT! PŘESTALA JSEM KONCEM SRPNA A STAV PŘETRVÁVÁ!!! NEKŇOURÁM!!!

  • Je září a jsem zase ve školce. Už nechodím do Hvězdiček, ale chodím do Kvítek. Třídu máme také v podkroví, jako ve Hvězdičkách, ale na opačné straně školkové budovy. Máme dvě nové paní učitelky, paní učitelku Pasákovou a paní učitelkou Koubíkovou. Paní učitelka Pasáková v loňském roce v rámci vánoční besídky vystoupila s elektronickou kytarou a svou tehdejší třídou a zazpívala za doprovodu dětí písničku od pana Neckáře "Půlnoční". Maminka z toho byla tehdy tak unešená, řeklo by se dojatá. Faktem je, že vystoupení loňských Kvítek mělo velké kouzlo. Těším se, co se s paní učitelkou naučíme my. Už nyní chodím ze školky každý den s novou básničkou, nebo písničkou.
  • Každý den, respekvite každé odpoledne trávím u babičky v ateliéru. Po odpočinku se nasvačím, více méně v letu a mažu za babičkou. Je to senza, utíkám mamince, která jako hraje, že je smutná, ale myslím, že je ráda, že si alespoň od jedné z nás odpočine.
  • Bydlí u nás teta Nikolka. Bydlí v hostinském pokojíčku. Nastěhovala se k nám hned poté, co odjela naše prababička ze Šternberka. Je to tak...už se nekamarádí se strejdou Mácou a svatba také nebude. Já nevím jak ostatní členové rodiny, ale já jsem ráda, že je s námi v našem modrém domečku. Určitě babička je ráda, že má obě dětičky (jako tatínka a tetu Nikolku) doma. Mívají s maminkou dívčí večery u Martini.
  • Byla jsem začátkem září na oslavě Madlenčiných narozenin. Slavili jsme je s měsíčním prodlevou, protože my jsme byli 14 dní na chaloupce a pak nemohli ostatní, až nakonec padl termín druhého víkendu v září. Slavili jsme na dopravním hřišti na Proseku. Moc prima místo! Jezdila jsem autem a vozila ségru. Pak jsem vozila i Jeníčka. Měla jsem Jeepa!
  • Gynekologické potíže přetrvávají. Maminka problém konzultovala s paní gynekoložkou z nemocnice U Apolináře. Nařídila hypermáganový rotok jako lázeň a pak promazávání Imfadolanem. To maminka dělala poctivě týden. Trochu se situace zlepšila, ale ne o moc. Měla jsem krátkodobou virozu a jemně zvýšenou teplotu. Problém se vyskytl zase. Maminka pak nasadila mastičku Pevaryl. Nechci to zakřiknout, ale...
  • Chodíme s maminkou každou neděli do kostela. Aninku hlídá dědeček, když se vrátí z ranní mše. My s maminkou chodíme na dopolední. Je to fajn. Jsme jen my dvě, maminka mě během mše učí co a jak v kostele, také se držíme za ruce a zpíváme spolu s ostatními za doprovodu kytary, houslí, flétny. Tatínek mi koupil krásné Biblické příběhy pro děti a objednal mi Misálek. V kostele se potkávám s pár holčičkama ze školky. Bývám moc hodná, ale poslední zážijovou neděli jsem prozlobila a to nejen v kostele. Měla jsem svůj den no!
  • Malování je pro mě stále na prvním místě. Maluji stále a pořád a opravdu se mi daří. Nic jsme s maminkou nestihly vytvořit, jen mě učila malovat žirafu, opici, krokodýla a želvu. Jsem zkrátka každé odpoledne od večeře u babičky v dílně a tam se realizuji.
  • Začala jsem jíst příborem. Ve školce ho používáme a tak piluji i doma. Je to těžké, snažím se. Motivace je silná - jídlo. Nejlíp se mi krájí knedlíky a palačinky.

Měřím: 107 cm
Vážím: 17,1 kg