Duben

Prvního dubna nás probudil dědeček s pomlázkou. Nejprve jsme si mysleli, že je to apríl, nebo co, ale ono né, ony vyšly letos Velikonoce na prvního dubna. Byla to legrace, ten den úplně jinak začal.
Druhého dubna jsem měla jet se zkumavkou plné ranní moči na kontrolu k MUDr. Pacovské. To abych byla prohlášena za zdravou a to po kontrole neštovic a zánětu středního ucha, co mě soužilo ve druhé půli března. Jenže Aňule začala mít příznaky neštovic, což se na druhý den projevilo tak, že by to poznalo i malé dítě. Nikam jsme tím pádem nejeli a zůstávám nadále doma.
Třetího dubna maminka vyplňuje příhlášku na příměstský tábor s keramikou s paní Krejzovou. Paní Krejzová je ta dáma, která vede ve školce kurz keramiky. Tábor bude probíhat na přelomu července a srpna v Jirnech u Prahy. Měla bych vidět výrobnu svíček, tvořit z keramiky a poznat se s jinýma dětma.
Prarodiče odjeli na dovolenou a nebudou doma celý měsíc. Maminka mi tak vyhotovuje přehledný kalendář. To abych věděla, kdy se vrátí.
Mám stejný i týdenní přehled. Vím, kdy příjde návštěva, kdy pojedu za MUDr. nebo kdy jdu do školky.
Rodiče oslavili pět let od svatby.
Mám kolo! Krásné!
Máme krásnou látku na závěsy do pokojíčka. Těším se. Dopoledne svítí sluníčko do pokojíčka a moc se v něm nedalo vydržet.
Byla jsem pošesté u MUDr. Kateřiny Vlkové na kontrole chrupu. Chrup je v pořádku.
Začínám toho čím dál tím více dělat s Aninkou. Třeba si hrát na pískovišti u nás na zahradě, nebo se společně večer cachtáme. Také společně čteme večerní pohádku.
Byla u nás babička Havlová. Jezdí teď málo! Má moc práce!
Babička a dedeček se vracejí z dovolené. Dostáváme všichni moc hezké dárky.
Duben byl moc fajn.