Květen

Koncem měsíce dubna jsem dostala od tatínka kolo. Dlouho nezahálelo a tatínek mi oblékl tepláky určené k devastaci, vzal mě za ruku a vyrazili jsme s kolem na zahradu. Pojal výuku na kole zodpovědně a nedbal fyzické náročnosti. Ono totiž kolo nemá pomocná kolečka na zadním kole a tak mě musí držet, abych udržela balanc. Myslím, že první nácvik se povedl. Nyní následují klasické průvodní jevy. Jako první pád a odmítavý postoj, jako že se kochám a nešlapu na kole a tím pádem padám, nebo nešlapu vůbec a ani se nerozjedu. Řekla bych, že kolo je takový nejsilnější zážitek měsíce května. Následovalo:

• Hromadné fotografování ve školce
• Absolvovala jsem výstavu Vikýře spolu s maminkou, Aninkou, Viktorkou a tetou Klárkou
• Absolvovala jsem ukázkovou hodinu golfu ve školce a maminka byla nadšená. Začínám s golfem. Neb mi to šlo.
• Druhý týden v květnu jsem si krátkodobě zastonala. Dva dny jsem si poodpočívala. Nějaká virozka.
• Pekli jsme letos poprvé buřtíky
• Mám tendence na sebe valit všechnu tíhu světa. Aninka se bouchne a já se jí omlouvám. Nebo si Kristýnka ve školce sedne na mou židličku a já kolabuji. Své fňukání jsem dovedla k dokonalosti. Maminka střídá stavy apatie se stavy raplu. Ani jedno na mě nezabírá. Odborné knihy selhaly. Ve školce mi tak ubývá kamarádů, naštěstí vždy jen na chvilku.
• Komanduji a vychovávám děti. Včetně Aninky. Ovšem, když příjde na mě, nevím si najednou rady. Kupříkladu děti ve školce poučím, že si mají umýt ruce před jídlem a ve finále si ruce neumyju. Anince utírám nos, ale sama mám u nosu "kšandu" jako hrom. Maminka je z toho smutná, protože mi neni rady ani pomoci. Vysvětlování, že nemůžu děti vychovávat, že každé má svou maminku nepomáhají.
• V květnu jsem měla naposledy hodinu keramiky.
• Zlehka zapojujeme Aňuli do tvoření
• Babička mi opravila Rudolfa

Vážila jsem 16,5 kg i s botama.