Únor

V únoru jsem zažila neskutečně mnoho. Celý ten kolotoč začal tím, že jsem začátkem měsíce stonala. Byla to naštěstí krátká záležitost, zhruba na dva dny. Když mi otrnulo, chtěla jsem fofrem dohnat co jsem zameškala.

Stále byl všude sníh. Tatínek mi koupil boby a bobovala jsem. Nejprve s tatínkem a maminkou, pak jsem se rozhodla, že si zabobuji s Emičkou. Ostatně Emičku jsem si domů pozvala na návštěvu. Na takové to dívčí plkání.

Byla jsem poprvé ve školičce Yamaha, kam chodím s Čendou. Čenda je veselá kopa.

Mám novou autosedačku, to musím zmínit. Dorazila s novým autíčkem. Komplet celá rodina vrníme spokojeností.

Také jsem se poprvé svezla v nákupním vozíku. Byla jsem důležitá, výraz pokrové hráčky. Maminka měla z této nové zkušenosti velkou radost.

Poznala jsem jaké je to být na úřadě. Viděla jsem přepážky i paní úřednice. Po této návštěvě budu zapsána do dokladů maminky. Čeká nás totiž výlet mimo naší rodnou hroudu.

Maminka měla narozeniny a zažila přepadovou. Měla velkou radost, vítala hosty výskoky do výšky a mávala u toho utěrkou.

Ovšem nejdůležitější z nejdůležitějších zpráv je fakt, že CHODÍM!Už mi byly pořízeny certifikované boty a vyšlapuju si pěkně levá – pravá. Už si klidně dojdu sama do parku. Skoro i zpátky domů, ale to už jsem většinou vyčerpaná.

Tatínek mi koupil vlastní doménu. Za to mu musím ještě jednou poděkovat. Je moc hodný.

Zvládám gauč levou zadní. Umím si na něj vylézt, ale hlavně z něho umím i slézt. Maminka se u učení dost nadřela, dokonce mě častovala oslovením „vemeno“. Nakonec jsem jí jednou ráno překvapila, když jsem se pěkně po nožičkách dostala dolů z postele maminky a tatínka.

Poznala jsem dědu Láďu, kterého maminka neviděla pěknou řádku let. Je stále stejný, což říkala i teta Lucka od Emičky. Teta Lucka zná maminku vlastně nejdýl. Znají se ze základní školy a to je moc dlouho.

Závěrem zprávy zpráv! Narodili se mi další dva pořádní kamarádi. Johánek – ten se narodil tetě Míše, strejdovi Martinovi a Hugovi. A jako druhý v pořadí se narodil Jeníček – ten se narodil tetě Evičce a strejdovi Martinovi. Až doprdí a dostanou očkovací vakcínu, vytáhnu je kluky ven.

K paní MUDr. Pacovské jdu až v půlce března, to už mi bude rok a budu mít za sebou svojí první velkou oslavu narozenin se svými nejbližšími. Těším se na vás!