Listopad 2009

Listopad 2009 – V listopadu jsem byla s maminkou několikrát na Vyšehradě. Vždy u nějaké fajn příležitosti. Využily jsme s maminkou, že je krásně teplý listopad a vytáhly jsme tetu Rady s Čendou a tetu Viky s Milinkou. Protože už můžu jíst úplně všechno kromě bílku, citrusů, kiwi, vepřového a rybího masa, jsou pro maminku výpravy na procházku mnohem snadnější. Už baštím sama banán, chlebíček se šunčičkou nebo sýrem, jablíčko, hruštičku…pochopitelně i zeleninu s masíčkem. Ta mezi mé favority nepatří.

Dala jsem si s Čendou pusu. Moje první pusa s klukem.

Mám už vyklubané čtyři zuby, dolní dva řezáky a horní dva řezáky.

Mazlím se s maminkou a tatínkem. Mamince se věším na tepláky a blokuju jí v chuzí.

Sama už se batolím po bytě. Můžu být mimo bunkr a objevovat co kde doma máme. Mám jen dvě zakázané oblasti a to kolečka od kočárku a Májinky záchůdek. Zbytek bytu je pro mě přístupný a mohu ho objevovat. Rodiče chtějí, abych se otužovala vůči bacilům a měla odolnou imunitu.

Maminka našla díky aplikaci Facebook dvě svoje blízké kamarádky. Tetu Veroniku a tetu Lucku. Teta Lucka má holčičku Emičku. Je asi o rok starší než já, je moc hezká a asi bude hodně podobná mojí povaze. Prý taky občas piští a nedělá co se po ní chce. Maminka tetě Lucce říkala, že je Emička stejně temperamentní, jako já. Tetě Lucce se slovo temperamentní líbilo. Prý to zní líp než to, čím tituluje Emičku.

U babičky a dědečka v Počernicích byla na návštěvě prababička a oslavila tu s námi své osmdesáté narozeniny. Dostala – podržte se – notebook.Moje babička jí naučila co a jak a můj tatínek jí notebook nachystal tak, aby si s ním mohla lehce hrát. Prababička byla vzorná a denně seděla u notebooku a hrála si. Dokonce umí na internetu luštit i svoje oblíbené lušťovky. Když jí dala babička "osobní volno", luštila prababička lušťovky papírové. Tužtičkou.

Tatínek chtěl udělat mamince radost a vzal jí do její oblíbené restaurace. Moc si jídlo neužili. Zato já ano. Po deseti minutách, tak dlouho jsem se aklimatizovala a rozkoukávala, jsem se stala miláčkem obsluhy a kolem sedících hostů. Házela jsem vším co se mi dostalo pod ruce, vylila na sebe a maminku vodu a pištěla, když mě chtěli dát z klína do kočárku. Také jsem měla týden, kdy jsem svým nejtenčím hláskem pištěla tak v půlminutových intervalech. Takže jsem se rozparádila i v restauraci. Maminka si nakonec nechala jídlo zabalit a v klidu si ho snědla doma na gauči.

Ke konci listopadu se pustila babička s dědečkem do budovaní domečku pro míchačku a lopatky. U této příležitosti dědeček objednal písek a já se tak mohla poprvé dotknout těch tisíců kamínků. Těším se, až budu mít svoje pískoviště a bábovky.

U paní doktorky Pacovské jsem vážila 7420g a měřila 71cm. Na další prohlídku k paní doktorce jdu až v lednu příští rok. Snad neonemocním nějakou chřipkou, ať už z prasátek, nebo ptáčků.