Březen 2009 - v březnu, to je když jsem se narodila se mnou moc zábavy nebylo. Hodně jsem spala, ještě mi maminka musela ošetřovat pupíček, taky mě začaly štvát prdíky. Maminku s tatínkem ale štvaly víc.

16tého března jsem byla poprvé u své paní doktorky Pacovské. První návštěva byla trochu ztřeštěná. Rodiče neměli ještě pořádný systém v tom, jak mě paní doktorce prezentovat. Když jsem viděla, jak se s tím perou, trochu jsem jim zavařila. Pokakala jsem si durch overálek, vyčůrala se na váhu a sestřičce na nohy a pak řvala a řvala jak to jen šlo. První návštěvu jsem vážila 2940g. Druhou už jsem měla 3180g a dostala jsem pozvánku na prohlídku kyčlí k panu doktorovi Chládkovi. Opět jsem se vyčůrala na váhu. Rodiče už byli více zorganizovaní. Dostala jsem také antibiotické kapičky do očíčka. Měla jsem nějaký zánět v pravém očíčku. Paní doktorka mamince ukázala jak mi masírovat slzní kanálky a ulevit mi. Nakonec masáží mi maminka očíčko uzdravila

Poznala jsem mimo maminky, tatínka a Májinky (tj. naše kočička) taky svojí babičku, dědečka a svojí jedinou pokrevní tetu Nikolku. Poznala jsem také tetu Evičku a tetu Martinku. Teta Evička se do mě zamilovala už v porodnici. Jako jediná, kromě babičky, dědečka a tety Nikolky za mnou směla do porodnice. Tak dlouho na tatínka naléhala, až jí to dovolil. Bál se totiž, že když jsem tak maličkatá, že bych mohla chytit nějaký bacil. Teta Evička je jako sestřička mojí maminky. Nemají sice společné rodiče, ale znají se už tolik let a tak moc. Hodně se spolu přou, hodně se spolu smějí a mají se hodně rády. Také s tetou Martinkou.

V březnu jsem moc ven nechodila. Byla jsem ale poprvé u babičky a dědečka v Počernicích. Mají krásný tmavě modrý dům, bazének, ale hlavně, krásnou zahradu s rybízkem a malinama. Jo a s libečkem, ten má ráda moje maminka.

Březen jsem hlavně prospala, prokadila a proprděla.