Duben
Tento rok jaro ne a ne dorazit. Stále je pošmourno. U nás doma doznívají zážitky z týdenního pobytu v Barceloně. Rodina a rodinní přátelé se chechtají, když maminka s tatínkem začnou líčit své dojmy. Nevím co se jim nelíbilo, mě to celé přišlo děsně fajn!
Z kraje měsíce jsme se sešli s Filípkem na Ladronce. Strávili jsme čas četbou. Filípek mi ukázal jak umí kopat do balonu. Zírala jsem. Zažila jsem první návštěvu kadeřnického salónu. Bylo to tak náhlé, že jsem se na nic nezmohla. Ani na pořádné veletoče před nůžkami. Paní kadeřnice udělala šmik, šmik a byla jsem na sportovní dívku. Nemám již vlásky přes ouška. Nic mě tím pádem nesvědí. Cítím se volněji.
Navštívila jsem Veřejnou hernu, která je v budově Veletrčního paláce, resp. v Národní galerii. Moc se nám tato návštěva s maminkou nepovedla. Zazněla spousta zákazů a příkazů, "vemena obecná" lítala vzduchem. Maminka přestřelila a neodhadla mou vyspělost. Musím si na veřejné radovánky ještě počkat. Milé bylo, že nad sebou zamyslela a jak to jen šlo, po zbytek týdne mi vše vynahrazovala. V herně jsme byly společně s holkama z Vršovic, tj. s Emičkou a tetou Luckou. Emička si počínala báječně.
Stávám se čím dál více samostatnější. Umím nabídnout nohy k obutí bot, ještě ale nechápu, že se musím něčeho držet, když stojím jen na jedné noze. Piji z lahviček nápoje ovocné i mléčné. Samostatně se stravuji se vší parádou. Zkouším běhat. Jde mi to. Nesmí to být ale z kopce.
Od babičky a dědečka dostávám vlastní pískoviště. Je otevřeno za zvuků fanfár a vlají fábory. Mám vlastní pískoviště. Mám radost a počínám si statečně při stavbě čehokoliv. S vlastním pískovištěm souvisí i pískoviště na Barrandově, kde bydlí teta Evička s Jeníčkem. Pískoviště na Barrandově jsou báječná. Jsou v rámci hřišť, která nemají chybu. Jsme s maminkou zamilované do Barrandovských hřišť.
Zahajujeme nás cyklus Prahou, cestou necestou. Zahajujeme společně s holkama z Vršovic. Máme radost. Navštívily jsme výstavu pana Dokoupila a Zahrady Pražského hradu. Byl to senza den!
Okusila jsem lekci anglického jazyka. Neuvěřitelná pitomost! Klad tu ale jeden byl. Navštívila jsem onu lekci s Čendou. Následně jsme spolu strávili celý den.
Duben utekl jako pes paní Kadrnožkové, když doprovází Macha a Šebestovou. Rychle, vesele. Vážím 9,160 gramů a kolik měřím? Nepovím :-) Stále jsem až až vysoká!